Primášci v ČR – O valašského primáška
Jedním z přínosných programů pro děti a mládež od 10 do 18 let je týdenní setkání houslistů. Nadané děti se seznamují se strukturou a významem folklóru nejen na území České republiky, ale i Slovenska a Polska. Setkání probíhá o prázdninách ve druhém červencovém týdnu.
Cílem celého projektu je předat zkušenosti primášů cimbálových muzik dětem, které se aktivně věnují hře na housle v cimbálové muzice. Primáš je houslista prvních houslí v cimbálové muzice. Podrobnou charakteristiku primáše vytvořil pan Radomír Golas.
Primáš:
1. by měl být především dobře technicky vyspělý houslista s dobrým vztahem k lidové písni a znát region, ve kterém žije a který prezentuje
2. je vlastně i dirigentem kapely, a tak by měl mít určité organizační schopnosti, aby byl schopen vést kapelu a měl v ní určitou autoritu
3. vystupuje s kapelou na veřejnosti, takže k úspěchu u obecenstva přispěje i vystupování, jeho osobnost a charisma
Tvořivé dílny Primášci začali v roce 2006. Prvním režisérem pořadu O valašského primáška byl Pavel Jakubík, který požádal paní Drahomíru Klimkovou o spolupráci a vytvoření konceptu odborné části tvůrčí dílny.
Lektoři připravují notové záznamy pro odbornou část programu. Určují si náměty jednotlivých lekcí pro houslisty tak, aby odpovídaly jejich věku a schopnostem.
Podrobný obsah základních pravidel lekcí vytvořila Drahomíra Klimková
1. Zvládnutí nástroje není vždy u primášků samozřejmostí. Na kurzu mohu zdokonalit dovednost v tvorbě tónu, při práci s dynamikou, kterou v návaznosti používám při tvoření frází v písních pomalého charakteru. U hráčů vyspělejších technik a starších procvičujeme synchronizaci levé a pravé ruky na technicky náročnějších skladbách typu „Skřivánek“ od Pinica.
2. Lektoři by měli zpracovávat oblasti, v které tvoří a věnovat se formám typických pro region. Příkladem uvádím témata lekcí jednotlivých ročníků. V prvním ročníku jsem vyučovala táhlé písně v durovém stavu, v druhém ročníku jsem se zaměřila na mollové starodávné neboli táhlé valašské, v třetím ročníku jsem pracovala s dětmi na ukázce točené písně, která je typická pro jižní Valašsko.
K utvoření představy nejlépe pomůže, když lektor sám ukáže, jak skladbu zahrát a nápomocné mohou být poslechové hodiny z CD, které jsou součástí kurzů.
3. Vnímání nejen hry sebe sama, ale i ostatních především zpěváka při doprovodech nebo ostatních hráčů v instrumentálních skladbách, což vytváří předpoklad pro dokonalou souhru.
Tady již záleží na dovednostech lektora, aby všechny účastníky zapojil do muzicírování. Především vhodnou úpravou a následně rychlou reakcí v typování, co kdo může zvládnout, protože vyvrcholení je závěrečný koncert, který ukáže jak plodné kurzy byly.
Pravidla a strukturu celého projektu O valašského primáška vymezil výkonný výbor DTK. Určil pravidla pro lektory, primášky, pedagoga volného času, organizační a technické podmínky. Odborná praktická část - výuková je sestavena z odpoledního a dopoledního bloku. Dopolední blok obsahuje čtyři hodiny individuální výuky hry na housle. Následuje oběd a polední relaxace. Další odborný program začíná ve 13 hodin odborným seminářem lektorů společným pro všechny účastníky. Od 14 hodin je společný nácvik na závěrečný koncert. V 16 hodin je zakončena odpolední odborná část a následuje program přichystaný pedagogem volného času. Pro přípravu na další den je vymezený samostatný nácvik v podvečerních hodinách.
Pedagog volného času zajišťuje celodenní dozor účastníků a připravuje program pro odpolední relaxační činnosti. V rámci projektu O valašského primáška byly účastníku připraveny tyto volnočasové aktivity návštěva bowlingu, bazénu, lanového centra ve Velkých Karlovicích, prohlídka výroby svíček. V posledním ročníku jsme připravili netradiční koncert pro děti ze Zlína, které se účastnily táboru v rekreačním středisku Solaňka. Samozřejmostí je opékaní špekáčků, hraní společenských a sportovních her.
Každý ročník projektu je zakončen koncertním vystoupením účastníků hudební dílny. Intenzivní přípravy na koncert začínají v sobotu nácvikem s cimbálovou muzikou Kotár, které mladí houslisti primášuji. V nácviku se pokračuje i následující den. Obsah koncertu reflektuje téma týdenního programu připravované lektory. S mezinárodní účastí lektorů je i významně obohacena náplň koncertu o prvky slovenského a polského folklóru.
Štatistika usporiadaných tvorivých dielní
Rok 2006
První ročník vedli Drahomíra Klimková, Miroslav Hlosta, Jaromír Štrunc a Lukáš Španihel. Lektoři se zaměřili na základy cifrování a harmonizaci doprovodu. Teoretické hodiny obsahovaly charakteristiku valčíku a polky, seznámení s harmonickým doprovodem a modulací základních folklorních tónin. Protože se první ročník v roce 2006 osvědčil, pokračoval celý projet dále i v následujících letech.
Rok 2007
V roce 2007 se částečně změnila skladba lektorů. Tvůrčí dílnu dále vedli Drahomíra Klimková a Miroslav Hlosta. Tým byl doplněn o slovenského kolegu Jána Kružliaka. Téma lektorské práce paní Klimkové bylo seznámení s valašskou točenou písní. Pan Hlosta obeznámil primášky z Popovskými písněmi a Ján Kružliak se věnoval Vzpomínkám na Samka a Vrcharské náladě. Náročnou skladbou Slavíka byl zakončen závěrečný koncert.
Rok 2008
Ke spolupráci, v následujícím třetím ročníku byla přizvána polská lektorka paní Monika Walach. Slovensko zastupovali v týmu lektorů pan Anton Pohančeník a Michal Noga. Lektorka za Českou republiku byla opět Drahomíra Klimková. Jedinečné obohacení v tomto ročníku byla účast polské lektorky. Paní Monika Walach představila lidové písně z oblasti Jaworzynky a zaměřila se na seznámení valčíkových zvláštností v lidové písni. Teoretické hodiny byly zaměřeny na ukázku pastýřských píšťal a charakteristiku valašských točených písní.
Do Rožnova pod Radhoštěm přijelo na první ročník sedm houslistů z České republiky. Byli jimi Filip Cíl, Petr Životský, Katka Zetková, Jindřich Kovalčík, Libor Macháček, Petr Vala a Libuše Holišová. Po celý týden se věnovali připravenému programu lektorů. Výstupem týdenní dílny byl závěrečný koncert, kde zazněly písně Prišol bi som do vás, Na horách studénky, Pásla dívčina páva aj.
V tomhle ročníku se mohli zúčastnit Libor Macháček a Kateřina Zetková. Ostatní účastníci předešlého ročníku již nesplňovali zadané věkové kritérium. Skupina primášků byla doplněná o Michala Šabršulu, Michala Uhříčka, Amálii Lasákovou z České republiky a Jakuba Cibiru a Mateje Kubalu ze Slovenské republiky.
Rok 2009
Posledního konaného ročníku se zúčastnil největší počet dětských primášů. Tím se dokazuje, že naše snažení tvůrčí dílny je pro děti přínosné. Novými účastníky byli Jakub Jelínek, Lukáš Adamec, Kristýna Hasserová, David Vašulka, Lenka Trnková, Mirko Mačuha a Daniel Macho. Toto složení účastníků bylo za celý průběh nejmladší.
První koncert byl obohacen vystoupením taneční složky souboru Kotár. Třetího koncertu primášků se zúčastnili žáci pana Antona Pohančeníka ze Základní umělecké školy (ľudová hudba Korýtka), kteří vystoupili hrou na původní hudební nástroje.
Cimbálová muzika Kotár (Rožnov pod Radhoštěm)
Vznikla v roce 1999 jako sestava muzikantů, kteří byli již dříve většinou členy jiných cimbálových muzik působících na Rožnovsku a Valašsku. V současné době má kapela 8 stálých členů. Kromě klasického nástrojového obsazení používá kapela k interpretaci některých písní také jednodušší formy původních nástrojů, a to dlabané housle, dlabanou basu, bezový klarinet, různé druhy píšťal, malý cimbál apod. Repertoár cimbálové muziky je tvořen úpravami převážně moravských písní zejména z valašského regionu a písní ze sousedních regionů. Styl a výraz kapely jsou založeny na snaze o pravdivé vyjádření a čisté provedení hudebních myšlenek. Uměleckým vedoucím a autorem většiny hudebních úprav je basista a violista Jan Malina, organizačním vedoucím kapely je cimbalista Petr Zetek.
Cílem celého projektu je předat zkušenosti primášů cimbálových muzik dětem, které se aktivně věnují hře na housle v cimbálové muzice. Primáš je houslista prvních houslí v cimbálové muzice. Podrobnou charakteristiku primáše vytvořil pan Radomír Golas.
Primáš:
1. by měl být především dobře technicky vyspělý houslista s dobrým vztahem k lidové písni a znát region, ve kterém žije a který prezentuje
2. je vlastně i dirigentem kapely, a tak by měl mít určité organizační schopnosti, aby byl schopen vést kapelu a měl v ní určitou autoritu
3. vystupuje s kapelou na veřejnosti, takže k úspěchu u obecenstva přispěje i vystupování, jeho osobnost a charisma
Tvořivé dílny Primášci začali v roce 2006. Prvním režisérem pořadu O valašského primáška byl Pavel Jakubík, který požádal paní Drahomíru Klimkovou o spolupráci a vytvoření konceptu odborné části tvůrčí dílny.
Lektoři připravují notové záznamy pro odbornou část programu. Určují si náměty jednotlivých lekcí pro houslisty tak, aby odpovídaly jejich věku a schopnostem.
Podrobný obsah základních pravidel lekcí vytvořila Drahomíra Klimková
1. Zvládnutí nástroje není vždy u primášků samozřejmostí. Na kurzu mohu zdokonalit dovednost v tvorbě tónu, při práci s dynamikou, kterou v návaznosti používám při tvoření frází v písních pomalého charakteru. U hráčů vyspělejších technik a starších procvičujeme synchronizaci levé a pravé ruky na technicky náročnějších skladbách typu „Skřivánek“ od Pinica.
2. Lektoři by měli zpracovávat oblasti, v které tvoří a věnovat se formám typických pro region. Příkladem uvádím témata lekcí jednotlivých ročníků. V prvním ročníku jsem vyučovala táhlé písně v durovém stavu, v druhém ročníku jsem se zaměřila na mollové starodávné neboli táhlé valašské, v třetím ročníku jsem pracovala s dětmi na ukázce točené písně, která je typická pro jižní Valašsko.
K utvoření představy nejlépe pomůže, když lektor sám ukáže, jak skladbu zahrát a nápomocné mohou být poslechové hodiny z CD, které jsou součástí kurzů.
3. Vnímání nejen hry sebe sama, ale i ostatních především zpěváka při doprovodech nebo ostatních hráčů v instrumentálních skladbách, což vytváří předpoklad pro dokonalou souhru.
Tady již záleží na dovednostech lektora, aby všechny účastníky zapojil do muzicírování. Především vhodnou úpravou a následně rychlou reakcí v typování, co kdo může zvládnout, protože vyvrcholení je závěrečný koncert, který ukáže jak plodné kurzy byly.
Pravidla a strukturu celého projektu O valašského primáška vymezil výkonný výbor DTK. Určil pravidla pro lektory, primášky, pedagoga volného času, organizační a technické podmínky. Odborná praktická část - výuková je sestavena z odpoledního a dopoledního bloku. Dopolední blok obsahuje čtyři hodiny individuální výuky hry na housle. Následuje oběd a polední relaxace. Další odborný program začíná ve 13 hodin odborným seminářem lektorů společným pro všechny účastníky. Od 14 hodin je společný nácvik na závěrečný koncert. V 16 hodin je zakončena odpolední odborná část a následuje program přichystaný pedagogem volného času. Pro přípravu na další den je vymezený samostatný nácvik v podvečerních hodinách.
Pedagog volného času zajišťuje celodenní dozor účastníků a připravuje program pro odpolední relaxační činnosti. V rámci projektu O valašského primáška byly účastníku připraveny tyto volnočasové aktivity návštěva bowlingu, bazénu, lanového centra ve Velkých Karlovicích, prohlídka výroby svíček. V posledním ročníku jsme připravili netradiční koncert pro děti ze Zlína, které se účastnily táboru v rekreačním středisku Solaňka. Samozřejmostí je opékaní špekáčků, hraní společenských a sportovních her.
Každý ročník projektu je zakončen koncertním vystoupením účastníků hudební dílny. Intenzivní přípravy na koncert začínají v sobotu nácvikem s cimbálovou muzikou Kotár, které mladí houslisti primášuji. V nácviku se pokračuje i následující den. Obsah koncertu reflektuje téma týdenního programu připravované lektory. S mezinárodní účastí lektorů je i významně obohacena náplň koncertu o prvky slovenského a polského folklóru.
Štatistika usporiadaných tvorivých dielní
Rok 2006
První ročník vedli Drahomíra Klimková, Miroslav Hlosta, Jaromír Štrunc a Lukáš Španihel. Lektoři se zaměřili na základy cifrování a harmonizaci doprovodu. Teoretické hodiny obsahovaly charakteristiku valčíku a polky, seznámení s harmonickým doprovodem a modulací základních folklorních tónin. Protože se první ročník v roce 2006 osvědčil, pokračoval celý projet dále i v následujících letech.
Rok 2007
V roce 2007 se částečně změnila skladba lektorů. Tvůrčí dílnu dále vedli Drahomíra Klimková a Miroslav Hlosta. Tým byl doplněn o slovenského kolegu Jána Kružliaka. Téma lektorské práce paní Klimkové bylo seznámení s valašskou točenou písní. Pan Hlosta obeznámil primášky z Popovskými písněmi a Ján Kružliak se věnoval Vzpomínkám na Samka a Vrcharské náladě. Náročnou skladbou Slavíka byl zakončen závěrečný koncert.
Rok 2008
Ke spolupráci, v následujícím třetím ročníku byla přizvána polská lektorka paní Monika Walach. Slovensko zastupovali v týmu lektorů pan Anton Pohančeník a Michal Noga. Lektorka za Českou republiku byla opět Drahomíra Klimková. Jedinečné obohacení v tomto ročníku byla účast polské lektorky. Paní Monika Walach představila lidové písně z oblasti Jaworzynky a zaměřila se na seznámení valčíkových zvláštností v lidové písni. Teoretické hodiny byly zaměřeny na ukázku pastýřských píšťal a charakteristiku valašských točených písní.
Do Rožnova pod Radhoštěm přijelo na první ročník sedm houslistů z České republiky. Byli jimi Filip Cíl, Petr Životský, Katka Zetková, Jindřich Kovalčík, Libor Macháček, Petr Vala a Libuše Holišová. Po celý týden se věnovali připravenému programu lektorů. Výstupem týdenní dílny byl závěrečný koncert, kde zazněly písně Prišol bi som do vás, Na horách studénky, Pásla dívčina páva aj.
V tomhle ročníku se mohli zúčastnit Libor Macháček a Kateřina Zetková. Ostatní účastníci předešlého ročníku již nesplňovali zadané věkové kritérium. Skupina primášků byla doplněná o Michala Šabršulu, Michala Uhříčka, Amálii Lasákovou z České republiky a Jakuba Cibiru a Mateje Kubalu ze Slovenské republiky.
Rok 2009
Posledního konaného ročníku se zúčastnil největší počet dětských primášů. Tím se dokazuje, že naše snažení tvůrčí dílny je pro děti přínosné. Novými účastníky byli Jakub Jelínek, Lukáš Adamec, Kristýna Hasserová, David Vašulka, Lenka Trnková, Mirko Mačuha a Daniel Macho. Toto složení účastníků bylo za celý průběh nejmladší.
První koncert byl obohacen vystoupením taneční složky souboru Kotár. Třetího koncertu primášků se zúčastnili žáci pana Antona Pohančeníka ze Základní umělecké školy (ľudová hudba Korýtka), kteří vystoupili hrou na původní hudební nástroje.
Cimbálová muzika Kotár (Rožnov pod Radhoštěm)
Vznikla v roce 1999 jako sestava muzikantů, kteří byli již dříve většinou členy jiných cimbálových muzik působících na Rožnovsku a Valašsku. V současné době má kapela 8 stálých členů. Kromě klasického nástrojového obsazení používá kapela k interpretaci některých písní také jednodušší formy původních nástrojů, a to dlabané housle, dlabanou basu, bezový klarinet, různé druhy píšťal, malý cimbál apod. Repertoár cimbálové muziky je tvořen úpravami převážně moravských písní zejména z valašského regionu a písní ze sousedních regionů. Styl a výraz kapely jsou založeny na snaze o pravdivé vyjádření a čisté provedení hudebních myšlenek. Uměleckým vedoucím a autorem většiny hudebních úprav je basista a violista Jan Malina, organizačním vedoucím kapely je cimbalista Petr Zetek.