Preskočiť na obsah
Javisko-logo

Vladimír Fekar: Hronov plave mezi druhy

Sklizeň nebol „žatva“ z národních divadelních přehlídek všeho druhu – od národní přehlídky činoherního a hudebního divadla Divadelní Děčín, přes inscenace z dětské rakovnické Popelky, loutkářskou Chrudim, Šrámkův experimentální Písek, Wolkrův recitační Prostějov, studentskou ústeckoorlickou Mladou scénu, jablonecký Tanec, tanec atd. – to je Jiráskův Hronov. Menu se doplní zahraničními hosty, množstvím pracovních seminářů, diskusemi, doprovodným programem, ponocováním v místních hospůdkách, promítáním filmů a zrodí se neopakovatelný týden s amatérským divadlem, za kterým stojí za to do Hronova vyrážet.

...

Zkoumání divadla v jiném prostoru a ukázky divadelních zjevení
Díky festivalové skladbě mohli jsme nabýt dojmu, že české amatérské divadlo rozhodně nechce a netouží být kamenným. Do prostoru hronovského kostela a jeho nejbližšího okolí zamířili Kukští Geisslers Hofcommoedianten, kteří sehráli interaktivní výstavu Ambrosia o světci a patronovi včelařů sv. Ambrožovi, princip středověkého mansionového divadla, založeného na jednotlivých zastaveních a putování diváků, kombinovaný s principem běžných výstavních prohlídek a jakési tábornické bojovky (nutno splnit úkol, aby účastník hry postoupil dále). Inscenace vycházela ze zapomenuté Campionovy jezuitské školní hry, kterou soubor znovu objevil pro divadlo právě tímto nevšedním způsobem. Uchováním jisté didaktičnosti, spjaté s výstavou, se naplňuje původní zacílení (školská hra), ale nad informativním účelem vysoce ční účel performativní. Soubor nejdříve ohmatával prostor kostela a umístění jednotlivých zastavení, v dalších reprízách dokonce umístění jednotlivých zastavení pozměnil, aby zvýšil účinnost nezvyklého divadelního tvaru.

...

Divadlo DNOMezidruhovost má smysl
Jiráskův Hronov se tedy pokusil o jemnou obměnu. Klíčová byla pro něj mezidruhovost. Tanec, pantomima, loutkové divadlo, tradiční činohra, experimentální podoby divadla, divadlo poezie. Profesor Císař ve svém fosilním sloupku ve Festivalovém zpravodaji nazval dramaturgický výběr letošního „Hronova“ jako zastupitelský. Neobjevily se pochopitelně pouze nejlepší inscenace, které ve světě českého amatérského divadla vznikly, ale byli jsme svědky skutečně nevydařených inscenací (např. K.H.M., Regina Břeclav, Kdo zachrání princeznu, Polehňovi Hradec Králové). Přesto si troufám tvrdit, že posilování mezidruhovosti má svůj velký potenciál právě v tom, aby soubory a návštěvníci festivalu byli zasaženi co největším počtem nových impulsů. A to, troufám si tvrdit, se podařilo.

Vladimír Fekar
Foto archív NIPOS-ARTAMA
(celý článok si prečítate v Javisku 4/2011)